Zástavní právo k obchodnímu podílu

Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem zástavního práva do obchodního rejstříku. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu, podpisy na ní musí být úředně ověřeny.

Jestliže lze obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, vyžaduje se souhlas valné hromady i k zastavení obchodního podílu. Bez tohoto souhlasu zástavní právo nevznikne. Souhlas valné hromady je třeba ke vzniku zástavního práva, nikoliv k uzavření zástavní smlouvy. Valná hromada může tedy udělit souhlas se zastavením obchodního podílu i následně, po uzavření zástavní smlouvy.

Společník po dobu trvání zástavní práva k obchodnímu podílu vykonává i nadále práva spojená s účastí ve společnosti. Plnění, na která vznikne společníkovi nárok po splatnosti zajištěné pohledávky, náležejí do výše zjištěné pohledávky a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěnou pohledávku.

Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži, případně ve veřejné dražbě. Jestliže se nepodaří zastavený obchodní podíl některým z uvedených způsobů prodat, je zástavní věřitel oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem od okamžiku neúspěšného pokusu o prodej.

Zástavní věřitel se může se zástavcem dohodnout, že přijme jeho obchodní podíl na úhradu dluhu. K převodu obchodního podílu na úhradu dluhu se nevyžaduje souhlas valné hromady a to ani tehdy, pokud společenská smlouva souhlas valné hromady při převodu obchodního podílu jinak vyžaduje. Hodnota obchodního podílu však musí být stanovena znalcem jmenovaným soudem. Převodem obchodního podílu na zástavního věřitele zástavní právo zaniká. Výmaz zástavního práva z obchodního rejstříku má pouze deklaratorní účinky.